Pro soubor Divadelního studia “V“ je příznačné to, co kdysi řekl autor hry „Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho“ Ladislav Smoček: „Vždycky jsem toužil, aby spolu byli lidé, kteří jsou spřízněni. A stvořit z ničeho něco, to je jiná, zvláštní dimenze, přinášející pocit osvobození.“ Víte, že „Burke“ se stal nejúspěšnější a nejčastěji uváděnou českou hrou v zahraničí? Nuže, proč by tomu nemohlo být i u nás? Tuto grotesku o jednom dějství vnímáme jako absurdní hříčku, v níž jde jen o jedno podivné odpoledne. Ano, není to běžné odpoledne, ale velmi podivné. Jenže může se stát komukoliv z nás. Bizarní podivín Zvonek Burke, samostudující učenec a vědec života, se vrací z lázní do svého pronajatého pokoje, který pro něj představuje jedinou skutečnou jistotu v jeho již prožitém životě. Lidumil Burke však netuší, že jeho domácí paní Outěchová se svou dcerou Svatavou jej chtějí vystěhovat. A jaksi navíc jen tak mimochodem se mu podaří postupně zabít nejen svou domácí, Svatavu i jejího ženicha Václava Václava, ale dokonce také svého tichého obdivovatele Tichého. Opravdu podivné odpoledne. Inscenace osciluje na hraně mezi fraškou a hlubinnou psychologií. Díky Burkemu, který je na konci svých mužských sil, ale ještě se nehodlá vzdát, vidíme dojemný „donkichotský“ zápas s přesilou, kterou tvoří snůška lidský nectností a špatných vlastností. Nejvíc postavu Zvonka Burkeho proslavil Boleslav Polívka. Dal jí takový tvar a rozměr, že všelijaké představy „jak na Burkeho“ nakonec sklouznou k tomu senilnímu nešťastníkovi, jenž dokáže žít už jen ve svých snech a představách. Tak si vyberte …
Režie: | Bob Němec, j.h. |
Scénografie: | Katka Adamcová Kusá |
Světla a zvuk: | Mirka Břundová |
Burke: | Petr Adamec nebo Radim Brychta |
Svatava: | Eva Doležalová |
Outěchová: | Zuzana Holubcová |
Tichý: | Petr Adamec nebo Radim Brychta |
Václav: | Vojta Novotný |